Guatemala

Hlavní město Ciudad de Guatemala

Počet obyvatel 14.655 189

Rozloha 108.889 km2

Nejvyšší bod Volcán Tajumulco 4.211 m

Jazyk 60% španělština + dalších 23 uznaných jazyků

Státní zřízení prezidentská republika

Vznik 15. září 1821

Měna guatemalský quetzal

Těžba ropa, antimon

Pěstuje se káva, cukrová třtina, banány, bavlna, kukuřice, kakao, citrusy, ananasy

Zemědělství skot, prasata, ovce, drůbež, rybolov

Těžba dřeva mahagon, cedr, chickle, kaučuk

Vývoz káva, cukr, banány, muškátový oříšek, kardamon, palmový olej

 

Guatemala - je stát ve Střední Americe. Jeho sousedy jsou Belize, Salvador, Honduras a Mexiko. Název Guatemala pochází od indiánského slova v jazyce náhuatlu Cuauhtemallan, které znamená místo obklopené stromy (lesy),  protože téměř polovinu státu pokrývají tropické lesy.

      V nížinných oblastech Petén a Izabal na severu Guatemaly se od 3. století př. n. l. do 11. století n. l. rozkládalo jádro rozvinuté mayské civilizace. Mayové se např. zabývali astronomií a matematikou, kde mj. zavedli pojem nuly. Jejich civilizace zanikla z dosud nejasných příčin. Stavby Mayů včetně pyramid je možno dnes navštívit např. v národním parku Tikal.

      Až do roku 1523 bylo území centrem mayské říše, kterou v následujících letech rozvrátili Španělé. Podrobili si místní obyvatelstvo a vládli až do roku 1821. V letech 1560 až 1821 byla Guatemala součástí generálního kapitanátu Guatemala.

      Dne 15. září 1821 byla vyhlášena nezávislost. O rok později roku 1822 byla Guatemala připojena k mexickému císařství. V letech 1823 až 1839 byla členem federace Spojených středoamerických provincií, která se postupně rozpadla. Stát se postupně dostává pod vliv Spojených států, konkrétně United Fruit Company, která se výraznou měrou podílela na dění v zemi podporou jí nakloněných prezidentů.

Guatemalská občanská válka

      V roce 1954 byl pučem za podpory CIA svržen ve svobodných volbách zvolený Jacobo Árbenz Guzmán, kterého nahradil Miguel Ydígoras Fuentes, který povolil tréning anti-castrovských bojovníků pro invazi v Zátoce sviní. Konflikt mezi vládou a opozicí přerostl v roce 1960 v občanskou válku, trvala až do roku 1996. Během války vláda vycvičila eskadry smrti, které měly za úkol likvidovat protivládní guerilly. Volená vláda stát spravuje od roku 1986.

      Středem území Guatemaly prochází hřbet pohoří Sierra Madre de Chiapas, který zde dosahuje výšek přes 4000 m n. m. Nejvyšší vrchol Guatemaly sopka Tajumulco je zároveň nejvyšší horou středoamerických Kordiller kromě Mexika. Některé ze zdejších sopek jako jsou Volcán Acatenango, Pacaya a Volcán Fuego jsou dosud činné. Kužely těch nejvyšších jsou zčásti pokryté sněhem. Pacifické pobřeží Guatemaly lemují poměrně úzké nížiny. Na severu přechází vápencová pahorkatina v bažinatou nížinu v okolí jezera Lago Petén Itzá. Na východě zasahují na území Guatemaly Maya Mountains. Nejvýznamnějšími řekami jsou na hranicích s Mexikem Usumacinta, Suchiate a Polochic protékající jezerem Izabal a Motagua.

      Podnebí je tropické. Teplota vzduchu se mění v závislosti na nadmořské výšce. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 25 °C do výšky 600 m n. m., 20 °C do 1800 m n. m., 14 °C do 3200 m n. m. a výše nad 3200 m n. m. i pod 10 °C. Svahy vystavené působení atlantských pasátových větrů mají roční úhrny srážek vyšší než 5000 mm. Při pobřeží Tichého oceánu jsou srážky nižší, mezi 500-1200 mm.

      Guatemala je rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se zde těží ropa a antimon. Hlavní průmyslová odvětví jsou potravinářský, chemický, textilní, papírenský a dřevozpracující průmysl. Důležitou měrou se na výrobě elektrické energie podílejí vodní elektrárny.

      Většina obyvatel žije na jižní vysočině, kde se pěstuje nejdůležitější plodina - káva, dále se zde pěstuje cukrová třtina, banány, bavlna, kukuřice, kakao, citrusy a ananasy. Zemědělství je hlavním zdrojem příjmu. Farmy jsou soustředěny především v nížinách při pobřeží Tichého oceánu. Pro živočišnou výrobu jsou důležité chov skotu, prasat, ovcí, drůbeže a také rybolov. Významná je těžba dřeva, hlavně mahagonu a cedru, a sběr čikle a kaučuku. Mírné podnebí, úrodná půda a dostatek srážek by měly Guatemale přinést prosperitu, ale země zůstává především kvůli své kruté historii chudá.

      Mezi nejvýznamnější vývozní artikly patří káva, cukr, banány, koření (muškátový oříšek, kardamon), palmový olej. Mezi nezemědělskými produkty dominují surová ropa, medikamenty a kosmetické přípravky.

      Guatemala se vyznačuje řídkou silniční i železniční sítí. Významný je cestovní ruch - zemi ročně navštíví 800 000 návštěvníků.

      Ze středoamerických států má Guatemala největší počet obyvatel a největší město Ciudad de Guatemala. Guatemala je známá svými památkami dávných civilizací, velkolepými slavnostmi a hudbou marimba, která se hraje na nástroj podobný xylofonu. Asi polovinu obyvatel tvoří potomci dávných Mayů, kteří jsou většinou velmi chudí a pracují v zemědělství. V počtu obyvatel převažují latinos (míšenci Španělů a původních obyvatel), kteří řídí správu státu a ovládají hospodářství.