Toltékové

Toltékové znaméná v překladu z jazyka náhuatl ,,mistři stavaři,, a přišli ze Severního Mexika.

Působili na území dnešního státu Hidalgo a okolí. Na začátku se usadili v Tulancingu a později založili své hlavní město Tula, které nabylo nesmírné důležitosti. Toltécká civilizace padla ve XII. století, když Čičimékové společně s ostatními kmeny obsadili centrální údolí a vyplenili město Tula. Toltéky z jižní části vstřebali Mayové, ti, které předtím konkvistovali. Ve XIII. století pád města Tula a toltécké moci otevřel cestu nástupu Aztéků.

V letech 650 - 800 n.l. Mezoamerika utrpěla radikálními změnami jako ztrátou Teotihuacanu, Monte Albánu, Palenque atd., které do té doby držely politiku a ekonomiku tohoto regionu. To mělo za příčinu, že spousta jejich obyvatel emigrovalo a hledalo nová místa. Vzrostla tak nová města, které se smíchala s dědici antických tradic a společně tak do nich integrovali novou politickou, kulturní a sociální situaci.

Lidé, kteří emigrovali z Teotihuacánu se smíchali s Čičiméky a Mixcoatl, který je sjednotil, nechal vzniknout  Toltéky. Tolték se také překládá jako ,,civilizovaný,,. Tato civilizace se rozvinula v letech 850 až 1168 n.l.

V průběhu X století se z Tuly stalo nejdůležitější město v centrální náhorní plošině. Vzhledem k politicko-náboženským konfliktům v roce 1184, různé skupiny nomadů vyloupily a zapálily Tulu, která zůstala úplně zničená a proto její obyvatelé museli hledat nové domovy v jiných regionech.

Ekonomická organizace Toltéků

Na začátku se toltécká ekonomie zakládala na zemědělství, pěstovala se kukuřice, fazole, čile, bavlna a maguey, ze kterého pak vyráběli ,,pulque,, dále to byla řemeslnická výroba jako vyšívání a barvení bavlněných látek, obchod a daně.

Architektura

Toltékové vytvořili rafinovanou kulturu, do které zahrnuli znalosti tavení kovů, práci s kamenem, destilaci a astronomii. V jejich architektuře a umění se odráží vlivy Teotihuacanu a Olmécké kultury. V troskách Tuly se nacházejí tři pyramidální chrámy, ze kterých ten největší je obklopen sloupy vysokými 4,6 metrů ve tvaru stylizovyných lidských figur známých také jako atlantové - válečníci. Předpokládá se, že byly věnovány Quetzalcóatlovi - Opeřenému hadovi, bohu, kterého Toltékové převzali od předešlých kultur a kterého uctívali jako boha planety Venuše. Podle legendy, nepřátelský bůh Toltéků Tezcatlipoca se postaral o to, aby Quetzalcóatl a jeho příznivci opustili město Tula v roce 1000 n.l. Přesunuli se směrem na jih a později obohatili mayské město Chichen Itza a udělali z něj hlavní ceremoniální město.

Umění

Nejdůležitější dílo bylo z kamene a představuje sochy, které představují válečné scény a lidské oběti. Jedna z těch nejdůležitějších je Chacmol, velká polosedící figura držicí v rukou na břichu misku a hledící směrem do strany. Také vynikají architektonické vlysy v Tule, které představují válečníky, mocná zvířata jako jaguár a Quetzalcóatl jako opeřený had. Společně s nimi můžeme sledovat části lidského těla jako lebky a zkřížené dlouhé kosti. Také se vyjímají vyřezané sloupy s figurami válečníků vybavených atlatlem, šipkami, ochrannými štíty a pektorály ve tvaru motýlů. Nejantičtější toltécký keramický styl, který byl ještě před Tulou, byl známý jako Coyotlatelco a je charakteristický svou červenou anebo kávovou barvou. Později se vyvinul nový styl v keramice známý jako Mazapa, jehož rozšíření v Mezoamerice se přičítá politické expanzi Toltéků. Jejich nejcennější hrnčířské práce jsou misky s vnitřní dekorací a s rovnými anebo zakřivenými liniemi silně červené barvy. Stejně jako styl Mazapa je tady i styl keramiky nazývaný ,,Plumbate´´ , původem z Guatemaly a je to jeden z mála hrnčířských stylů Nového světa s lesklým povrchem, který vypadá jako skelný, díky své malbě s úlomky minerálů a upečení ve vysoké teplotě.

Politická a společenská organizace

Toltékové byli skvělými lovci a byli také považováni za velké válečníky, věčně totiž vyhlašovali válku okolním kmenům. Jakmile se usadili v Tule, stal se z nich civilizovaný národ.

V toltéckém státě převažovala vojenská kasta, imperialistická expanze, konkvisty a daně okolních kmenů. Toltécká společnost se dělila na dvě třídy: Ta vyšší skupina se skládala z válečných hodnostářů, funkcionářů, panovníka a kněžích, kteří sloužili vojenské kastě a byli pověřeni se starat o kult. Nižší třída byla využívána a skládala se ze zemědělců a řemeslníků.

Nejdůležitější toltéčtí panovníci

Ce Acatl Topiltzin Quetzalcóatl - to byl bezpochyby ten nejdůležitější ze všech toltéckých panovníků považován za kulturního hrdinu prehispánského světa. S tímto božským jménem Quetzalcóatl byl také jako bůh uctíván. Za jeho vlády kvetla prosperita a tato civilizace dosáhla svého maximálního vrcholu. Uložil praktikování lidských obětí, kterými jeho lid uctíval boha Tezcatlipoca.

Huémac - to byl poslední toltécký panovník. Jeho vláda byla despotická a trvala 60 let. Během tohoto období docházelo k častým konfliktům mezi Toltéky-Čičiméky a Nonoalky. Za tohoto panovníka vyvrcholil pád města Tula.

Náboženství

Nejdůležitější toltécký bůh byl Quetzalcóatl, bůh dobra, člověk a kněz, symbol inteligence tohoto národa. Další bohové byli Tezcatlipoca - bůh noci a temna, Tlaloc - bůh deště a Tonatiuh - bůh slunce.