Mayská mytologie
Mayská mytologie se týká širokosáhlé polyteistické víry předkolumbovské mayské civilizace. Tato mezoamerická kultura pokračovala ve svých tradicích přes 3.000 let až do XVI. století a dokonce některé z těchto tradicí se doposud vyprávějí mezi moderními Mayi jako fantastické historky. Skoro všechny mayské texty byly spáleny Španěly během své americké invaze, tudíž vědomosti ohledně mayské mytologie jsou velice omezené.
Popol Vuh - Kniha rady antických quiché je výjimkou, v tom smyslu, že se zachránila před španělskými konkvistadory. Pojednává mýty o vzniku země, dobrodružství bohů dvojčat a stvoření prvního člověka.
Knihy ,,Chilam Balam,, byly znovu sepsány mayskými potomky, kteří obývali Yucatán, v XVII. století během španělské kolonizace. Také obsahují informace ohledně mayské mytologie a popisují v nich tradice této kultury.
Kroniky Chacxulubchen - méně známé a studované. Další důležité texty pro porozumění mayské mytologie.
Popol Vuh
Mayská historie o stvoření quiché je Popol Vuh. Popisuje se v něm stvoření světa z ničeho, vůlí mayského božského panteónu. Člověk byl stvořen z bahna, ale bezúspěšně. Poté se stvoří ještě jednou ze dřeva, ale také bez úspěchu, nakonec se stvoří potřetí, tentokrát z kukuřice a pověří ho úkoly: Řezač pupenců, lamač kamenů apod. Někteří věří, že Mayové nemilovali umění sami od sebe, nýbrž že to dělali pro vynášení Bohů.
Po historii stvoření, Popol Vuh vypráví o dobrodružství legendárních hrdinských dvojčat Hunahpú a Ixbalanqué, kteří porazili pány z Xibalbá z podsvětí. Toto jsou dva hlavní body mayské mytologie a často se nacházejí v reprezentaci mayského umění.
Stvoření podle Mayů
V mayské mytologii, Tepeu a Kukulkán, jsou zmiňováni jako tvůrci, výrobci a předci. Byly to dvě první bytosti, které existovaly a říká se, že jak byli antičtí, tak byli i moudří. Huracán, neboli ,,srdce nebe,, také existoval a dává se mu menší personifikace. Působí spíše jako bouře, které je zároveň bůh. Tepeu a Kukulkán po vzájemném usnesení rozhodnou, že aby bylo zachováno jejich dědictví, musí stvořit bytosti, které je budou uctívat. Huracán začne s realizací procesu stvoření a Tepeu a Kukulkán jej řídí. Země je stvořena společně se zvířaty. První člověk stvořený z bahna se rozpadne. Svolají ostatní bohy a stvoří člověka ze dřeva, ale tento nemá žádnou duši. Konečně je člověk stvořen z kukuřice a za spolpráce velkého počtu bohů je práce hotová. Mayská mytologie má následující panteón.
Tři první bohové stvořitelé
Tito provedli první pokus o stvoření člověka z bahna, brzy však viděli, že jejich úsilí bylo zbytečné, protože materiál byl velice měkký.
Kukulkán - v mayské mytologii se mu také říkalo Gucumatz a je to bůh bouří. Stvořil život za pomoci vody a naučil člověka vyrábět oheň. Známý jako Qucumatz, Cuculcán nebo Kukulkán.
Huracán - v mayském jazyce znamená ,,ten co má jen jednu nohu,, Bůh větru, bouřek a ohně. Byl to také jeden ze 13-ti bohů stvořitelů, kteří pomohli sestavit lidstvo na třetí pokus. Navíc vyprovokoval velkou potopu po tom, co první lidé zešíleli proti bohům. Posléze žil v mlhách nad prudkými vodami a vyvolal zpět zemi, dokud se nevynořila zpět z oceánů. Alternativní jména - Hurakan, Huracán, Tohil, Bolon Tzacab a Kauil.
Tepeu - v mayské mytologii to byl bůh nebes a jeden z bohů stvořitelů, který se účastnil na třech pokusech o stvoření lidstva.
Sedm dalších bohů stvořitelů
Tito bohové provedli druhý pokus o stvoření člověka ze dřeva, ale tito neměli žádnou duši.
Alom
Bitol - Bůh nebe. Mezi bohy stvořiteli to byl ten, který dal podobu věcem. Účastnil se na posledních dvou pokusech stvoření lidstva.
Kukulkán
Hurakán
Quaholom
Tepeu
Tzacol
Třináct posledních bohů stvořitelů
Tito provedli třetí pokus stvoření lidstva z kukuřice a konečně byli úspěšní.
Ajtzak
Aloma
Bitol
Chirakan-Ixmucane
Kukulkán
Hunahpu-Gutch
Ixmucane: (z jazyka quiché ixim-kukuřice a xtan-žena) je to mytologická postava patřící mayské kultuře quiché. Objevuje se v Popol Vuh jako ,,Babička bohyně kukuřice,, pověřena ji rozdrtit a vyrobit těsto, ze kterého se vyrobilo lidské tělo. Na různých místech jí různě nazývali jako Matka, Bohyně, Babička, Vdechovatelka života, Stvořitelka a Rádkyně. Je reprezentována jako stařena.
Ixpiyacoc
Tepeu
Tzacol
Hurakán
Quaholom
Bacabové
Hozanek - Jih - Žlutá - Cauac
Hobnil (Chac) - Východ - Červená - Kan
Zac Cimi - Západ - Černá - Ix
Can Tzicnal - sever - Bílá - Mulac
Můžeme se setkat se záznamy o bacabech v zápisech historika ze XVI. století Diega de Landy v mayských historkách ve sbírkách Chilam Balam. V některých chvílích se bratři zmiňují o figuře Chaca, mayského boha deště. Na Yucatánu, Chan Kom se zmiňuje o čtyřech sloupech vedoucích z nebe jako čtyřech Chacích. Také se věří, že to byli bohové jaguára a jsou spjatí se včelařstvím. Jako spousta dalších bohů byli Bacabové důležití při věšteckých ceremoniích a kladly se jim otázky ohledně obilí, klimatu a zdraví včel.
Pánové z Xibalbá
Xibalbá je nebezpečné podsvětí, ve kterém žijí zlí pánové mayské mytologie. Říkalo se, že cesta, která tam vedla, byla zamořena nebezpečím, byla krkolomná, trnitá a zakázaná cizím. Tomuto místu vládli pánové posedlí ďáblem Vucub-Camé a Hun-Camé. Obyvatelů Xibalby bylo 13:
Hun-Camé
Vucub-Camé
Xiquiripat
Chuchumaquic
Ahalpuh
Ahalcaná
Chamiabac
Chamiaholom
Quicxic
Patán
Quicré
Quicrixcac