Ciudad de México
La Ciudad de México - Distrito Federal, anebo stručně řečeno México, D. F., je hlavní město a sídlo federální moci Spojených Států Mexických. Jedná se o mexickou federálni instituci, která netvoří součást 31 mexických států, ale patří do federace, která tvoří dohromady 32 federativních národních institucí. Ciudad de Mexico je největší městské jádro v zemi a zároveň hlavní politické, akademické, turistické, ekonomické, finanční a podnikové centrum.
Ciudad de México má HDP 470,000 miliónů dolarů ročně a to z něj dělá osmé nejbohatší město na světě. V roce 2008, Ciudad de México vyprodukovalo 34% celého národního HDP. Zařazeno jako globální město, Ciudad de México je jedním z nejdůležitějších finančních center na světě.
Ciudad de México se nachází v mexickém údolí, v nadmořské výšce 2,240 metrů, a má rozlohu 1,485 kilometrů čtverečních. Počet obyvatel v hlavním městě je zhruba 8,8 miliónů a v souladu s definicí dohodnutou federální a státní vládou, hlavní město spojeno s přilehlými obcemi má více než 21 miliónů obyvatel, čímž se stává pátým největším městem na světě a prvním největším na americkém kontinentu.
Město bylo založeno Aztéky uprostřed Mexického Údoli a jmenovalo se Tenochtitlan v roce 1323. Město bylo něco, co dnes známe jako hlavní město Aztécké říše. V XVI století byli Mexikové a Aztékové poraženi, když si jej do rukou vzala rozkvétající španělská říše v roce 1521, historická událost dnes známá jako Dobytí Mexika. V roce 1535 bylo oficiálně založeno Místokrálovství Nového Španělska, Ciudad de Mexico bylo rekonstruováno a stabilizováno na antickém Mexiku – Tenochtitlanu a vyhlášeno jako hlavní město Místokrálovství Nového Španělska, které fungovalo jako politické, finanční a administrativní centrum území španělské říše v Severní a Střední Americe, Asii a Oceánii. Španělská doména nad hlavním městem končí válkou nezávislosti v roce 1821 vstupem Trojgaranční Armády do Ciudad de Mexico. V roce 1823 proklamací První Federální Republiky končí oficiálně První Mexická Říše (1821-1823) a 18.11. 1824 byl vytvořen Federální Distrikt kolem města Ciudad de Mexico, aby město bylo oblehnuto.
Předkolumbovská éra
Založení Mexica – Tenochtitlanu Kodex Duran století XVI.
Nejstarší indicie osídlení lidskou bytostí území Federálního Distriktu pocházejí z ,,Mujer del Peñon” (Skalní Žena) a San Bartolo Atepehuacan a odpovídají době ranní cenolitické (9500 – 7000 př.n.l.)
Během prvních 3000 let př.n.l., pod vlivem, anebo ve stínu olmécké kultury, se zde rozvíjely různé důležité osady jako Cuilcuilco. Ke konci doby předklasické, cuilcuilcská nadvláda povolila před teotihuacánským vrcholem. Místo se nacházelo na severovýchodu jezera Texcoco. Během doby klasické toto město bylo jádrem, ve kterém se soustřeďovala většina osadníků jezerního údolí s tím, že Azcapotzalco bylo jedním ze satelitních měst na západním pobřeží obydleným osadníky otomiánského původu. Na východní straně jezera byl sídlem malé teotihuacánské osady Hvězdný pahorek.
Začátkem VIII století začal úpadek Teotihuacánu. Někteří z jeho obyvatel se přestěhovali k poříčí jezera Texcoco, kde založili osady jako Culhuacan, Coyoacan a Copilco. Oblast byla migrační destinací teochichimeců během VIII až XIII století, osady, které daly původ kulturám toltéků a mexiků, kteří připutovali začátkem XIV století, aby se usídlili napřed na břehu jezera.
Mexikové založili v roce 1323 město Mexico – Tenochtitlan na jednom z ostrůvků uprostřed jezerní oblasti a o 13 let později část mexiků založila město Tlatelolco na dalším z ostrůvků. Později, v roce 1428 Tenochtitlan, Tetzcoco a Tlacopan ustanoví Trojí Alianci, které vládnou mexikové, kteří vytvoří říši na teritoriu o zhruba 300 tisících metrech čtverečních. Jako součást této expanze v roce 1473 Tenochtitlan dobude další mexické město Tlatelolco, což vzhledem ke sve blízkosti sjednotí obě v jedno a od té doby je známo jako Mexiko.