Zapotékové

Zapotécká kultura je předkolumbovským vyjádřením Zapotéků, kteří v historii obývali jih Oaxacy, část jihu státu Guerrero a část jižní Puebly a Tehuantepecu. V předkolumbovské éře byli Zapotékové jedna z nejdůležitějších civilizací v Mezoamerice.

Původ

Jméno Zapoték pochází z jazyka náhuatl ,,Tzapotéecatl,, což znamená lid zapotu (strom opíhled), původně se jmenovali ,,ben zaa,, nebo ,,vinizá,, a to v zapotéčtině znamenalo ,,lidé z oblaků,, V mýtech, které se vyprávějí, jsou prý potomky pískovce. Málo se ví o původu Zapotéků. Na rozdíl od ostatních původních obyvatel Mezoameriky, neměli žádnou tradici anebo legendu o jejich migraci, oni si dokonce přímo mysleli, že se zrodili z oblaků, jako by byli přímými potomky bohů. Odtud se sami pojmenovali jako ,,be´neza,, - lidé z oblaků.

Zřejmost

Archeologické nálezy indikují, že jejich původy jsou staré 2500 let. Přibližně mezi XV. a IV. stoletím př. n. l . se začala vyvíjet zapotécká kultura se sídlem v San José Mogote, tam se rozvíjela v letech 500 př. n. l. - 1000 n.l. Během doby klasické se Zapotékové usadili v centrálních údolích dnešního státu Oaxaca. Tedy v době, kdy rozkvétal Teotihuacán v centru Mexika a mayská města na jihovýchodě, Monte Albán, ceremoniální středisko postaveno na vrcholku hory, bylo nejdůležitějším městem v oaxackém regionu.

První Zapotékové byli usedlí, žili v zemědělských usedlostech, uctívali božský panteon vedený bohem deště Cocijo - představován symbolem plodnosti, který kombinoval zemský symbol - jaguár a nebeský - had, symboly společné pro mezoamerické kultury. Hyerarchie kněžích regulovala náboženské rituály, které občas představovaly lidské oběti. Zapotékové uctívali své předky a vzhledem k tomu, že věřili v nebeský život, začali uctívat mrtvé. Měli velké náboženské centrum v Mitle a úžasné město Monte Albán, kde prosperovala vysoce vyvinutá civilizace, pravděpodobně více než 2000 let. V umění, architektuře, písmu (hyeroglyfy), matematice, astrologii a kalendářích to vypadá, že měli kulturní shody s Olméky, antickými Mayi a později s Toltéky.

Kulturní vývoj

Byly zanechány archeologické důkazy v antickém městě Monte Albánu v podobě budov, hřiští na pelotu, hrobů, drahého zboží a to i zlatnických výrobků. Monte Albán bylo východní hlavní město a centrum zapoteckého státu, který dominoval velké části území, které dnes známe jako stát Oaxaca.

Zapotékové vyvinuli různé druhy zemědělství. Pěstovali čile, fazole, tykve, kakao a to nejdůležitější - kukuřici. Na začátku doby klasické kukuříce držela při životě četné osady a aby měli dobrou úrodu, uctívali slunce, déšť, zemi a kukuřici.

Ženy a muži z kmene, kteří bydleli v osadách, měli povinnost odevzdávat jako daně kukuřici, krocany, med a fazole. Kromě toho, že Zapotékové byli zemědělci, vyjímali se také jako tkalci a hrnčíři. Slavné jsou například zapotécké pohřební urny, byly to nádoby vyrobené z bahna, které pak dávali do hrobů. Zapotékové dosáhli vysoké kulturní úrovně a byli zároveň s Mayi, v té době jediní, kteří vyvinuli kompletní systém písma. Skrz hyeroglyfy a ostatní symboly vyryty do kamene nebo namalovány na stěny a hroby, kombinují reprezentaci idejí a zvuků.

Velká města, která byla postavena v Mezoamerice, vzrostla a byla osídlena během několika století. Nicméně v letech 700 - 800 n.l., skoro všechna byla opuštěna. Napřed Teotihuacan, potom mayská města a potom Monte Albán. Přes to všechno rozkvetly nové ceremoniální střediska jako Cacaxtla a El Tajín. Během tohoto období také přežívaly pokročilé panství v Altiplanu, jako Cholula a Xochicalco. V dnešních státech Guerrero, Michoacán, Colima, Jalisco, Nayarit, Sinaloa, Guanajuato, Aguascalientes a Querétaro, se vyvíjely západní kultury. Většinu času se obyvatelé věnovali zemědělství, což v té době byla jejich jediná aktivita.

Úpadek

Monte Albán ovládl údolí až do konce mezoamerického klasického období a stejně jako ostatní mezoamerická města, v letech 700 a 1200 n.l. skončil jejich lesk. Přesto zapotécká kultura pokračovala v údolích dnešního státu Oaxaca, Tabasco a Veracruz.

Mixtékové, kteří přišli ze severu, nahradili Zapotéky v Monte Albánu a později v Mitle. Zapotékové osídlili Tehuantepec, který patřil Zoqům a Huavům v tehuantepeckém zálivu. V polovině XV. století Zapotékové a Mixtékové společně bojovali proti Aztékům, aby nepřevzali kontrolu nad obchodní cestou do Chiapasu, Veracruzu a Guatemaly. Pod vládou jejich velkého krále Cosijoeza, Zapotékové zabrali místo na kamenitých horách a hlídali Tehuantepec a úspěšně udržovali politickou autonomii skrz alianci s Aztéky a to až do příchodu Španělů

Náboženství

Byli to polyteisté, to znamená, že uctívali různé bohy. Jejich hlavní bůh se jmenoval Xipe Totec a byl známý také jako:

Totec: hlavní bůh, ten, který vládl.

Xipe: bůh stvořitel, ten, který dal všemu dnešní podobu.

Tlatlauhaqui: bůh slunce.

Další důležití bohové byli:

Pitao Cocijo: bůh hromů a dešťů.

Pitao Cozobi: kukuřice.

Coqui Xee: bůh nestvořeného.

Coqui Bezelao: bůh mrtvých.

Pitao Cozana: bůh předků.

Quetzalcóatl: bůh větrů.

Xonaxi Quecuya: bůh zemětřesení.

 

Také měli své pověry, jako "tonal". Ten spočíval v tom, že pokaždé, když matka čekala dítě, v den narození se pokládal popel před chatrč, kde žil novorozenec a na druhý den tvar zvířete, který se tam vytvořil byl "tótem" dítěte: toto zvíře reprezentuje a toto mu dává svou osobnost.

Další víra tzv ,,nahualismo´´ spočívala v tom, že černí mágové zneužívali jeho ,,totemu,, a převtělovali se ve zvířata a páchali tak v noci zlou činnost.

V abstraktním a ontologickém uvažování Zapotéků nalezneme v jejich slovníku slovo "guenda" totální a absolutní ponětí, to nejhlubší a univerzální, nejabstraktnější a všeobecné, které nalezneme v zapotéckém myšlení. 

Kalendáře

Yza - měl 365 dní seskupených do 18-ti měsíců. Používal se ke sklizním, každý měsíc měl 20 dní na konci měl peridu 5 dní.

Piye - měl 260 dní rozdělených do 13-ti měsíců. Používal se proto, aby se mohlo dát jméno novorozencům a jeden měsíc měl 20 dní. 

Záznamy a měřením času, pozorováním astronomických cyklů a nebe se Zapotékové zabývali již v raných dobách.

 

Kultura

Monte Albán - je posvátný architektonický komplex, který zahrnuje náboženské zvyky mezoamerického lidu. Byl postaven s různými schodišťovými platformami rozdílných výšek jako pyramidy. Uvnitř komplexu se hrála míčová hra pelota. Na rozdíl od jiných komplexů, tento zahrnuje budovy věnované pravděpodobně pohřebnímu kultu. Také zde figurují opracované reliéfy v kamenných kusech, představující individua s tělesnými deformacemi, známé jako ,,tanečníci,,.

Zapotécko-mixtécké kodexy nám umožňují se seznámit se životem a zvyky tohoto regionu. Tyto dokumenty byly psány hyeroglyfy do jelení kůže a byly malovány různými barvami. Navíc existují i epigrafické zápisy datovány do roku 400 př.n.l. až 900 n.l.

V Mitle, dalším městě, které svědčí o existenci těchto obyvatel, se zachovaly nástěnné malby ztvárněny do červeného podkladu představují orla, noční bohy a boha Cocijo. Skrz var vody vytvořili Zapotékové umělý zavlažovací systém, jediný v celé Mezoamerice.

Zapotékové vyvinuli kalendář a logofonetický systém písma, ve kterém každý znak představoval slabiku. Tento sytém písma ja považován za bázi jiných systémů mezoamerického písma, který už vyvinuli Olmékové, Mayové, Mixtékové a Aztékové. V hlavním aztéckém městě Tenochtitlánu žili zapotečtí a mixtéčtí řemeslníci, jejichž úkolem bylo vyrábět šperky pro aztécké imperátory neboli ,,tlatoque,, mezi nimi slavný Moctezuma.

Vztahy s aztéckým impériem v centru Mexika se zaznamelaly už mnohem dříve, tak tomu nasvědčují archeologické nálezy zapoteckého sousedství v Teotihuacanu a Monte Albánu. Další důležité předkolumbovské ruiny se nacházejí v Lambityeco, Dainzu, Mitla, Yagul, San José Mogote a Zaachila. Tehuánci (obyvatelé Tehuantepecu), se spolčili se Španěly, aby bojovali proti Chučitékům, odtud pochází nenávist mezi dvěma městy, která přetrvává doposud.

Přítomnost

V přítomnosti se Zapotékové rozdělují do dvou hlavních skupin. Ta větší se nachází v jižním údolí oaxackých hor a ta druhá na jihu tehuantepecké šíje. Také existují malé skupinky ve státě Veracruz, Guerrero a Chiapas. Dohromady je jich asi 400.000. Zapotécké životní zvyky, kostýmy, hudby a literatura - ikdyž jsou převážně španělské, stále zachovávají silné prvky dědictví jejich předků a to obzvlášť v Juchitánu.

Zapotécký region se nachází v horách, v centrálních údolích a šíji. Z lingvistického hlediska tvoří Zapotékové část oaxacké větve a mezi domorodými jazyky je to ten nejvíce mluvený v Mexiku. Momentálně má zapotéčtina 15 dialektů, kterým hrozí nebezpečí zániku.

Zapotécké osobnosti

Nejslavnější osobnost moderní doby zapoteckého původu je bývalý prezident Benito Juárez, považován za jednoho z nejlepších prezidentů, kterého kdy Mexiko mělo. Mezi hlavní představitele zapotécké literatury se řadí Andrés Henestroso, Gabriel López Chiňas, Nazario Chacón Pineda a Macario Matus.

Důležitý nález

 "Maska boha Netopýra", byla zhotovena Zapotéky v letech 200 př.n.l. - 200 n.l. během mezoamerické doby předklasické a byla považována za mistrovské dílo předhispánské kultury. 

Maska byla nalezena mezi dary společně s pěti kostrama v ,,adoratoriu,, chrámu, kde se mrtvým dávaly dary. Maska představuje lidský obličej a nad ním obraz zapotéckého boha Netopýra Piquete Ziňa. Momentálně se maska nachází v sálu oaxacké kultury v Národním Muzeu Antropologie v Mexico City.